Globální oteplování znamená, že se naše planeta pomalu zahřívá, protože v ovzduší (v atmosféře) přibývá tzv. skleníkových plynů, které jsou v nadměrném množství pro Zemi škodlivé. Tyto plyny, například oxid uhličitý (CO₂), zadržují teplo ze Slunce, které by jinak uniklo do vesmíru. Skleníkové plyny vznikají například spalováním paliv v autech, v továrnách nebo při kácení lesů. Když je těchto plynů příliš mnoho, planeta se přehřívá, což má za následek tání ledovců, zvyšování hladiny moří a častější výkyvy počasí.

Termín „globální“ označuje jev, který se děje na celém světě, nejen v našem okolí, blízko nás.

Oxid uhličitý je skleníkový plyn, který nejvíce přispívá ke globálnímu oteplování.  Oxid uhličitý vzniká hlavně při spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Tento plyn se uvolňuje například z aut, továren, elektráren a také při kácení lesů.
V atmosféře zůstává velmi dlouho (desítky až stovky let), takže se teplo na Zemi stále více hromadí. Když je CO₂ příliš mnoho, planeta se přehřívá, taje led, stoupá hladina moří a mění se počasí po celém světě.

A co jsou fosilní paliva? 

Fosilní paliva jsou staré zbytky rostlin a živočichů, které se během milionů let proměnily v uhlí, ropu a plyn.

Když auta, autobusy, letadla nebo lodě spalují benzín či naftu, vznikají při tom zplodiny, hlavně oxid uhličitý (CO₂). Tento plyn uniká např. u aut a autobusů výfukem do vzduchu a zadržuje teplo v atmosféře, takže Země se pomalu otepluje.

Čím více těchto dopravních prostředků jezdí, tím více CO₂ se do vzduchu dostává. To má vliv nejen na klima/počasí, ale i na kvalitu ovzduší,  zvláště ve městech, kde bývá hustý provoz.
Znečištěný vzduch lidem způsobuje mnoho nemocí, např. rakovinu, astma, alergie, plicní onemocnění. Proto je důležité přemýšlet o tom, jak se dopravovat šetrněji, být ohleduplný k přírodě – a tím k lidem a sobě samému. Máme chodit pěšky, jezdit na kole nebo vlakem a pokud možno sdílet auto s ostatními.

Když lidé jezdí sami autem nebo cestují letadlem, lodí či jachtou, vzniká při tom velké množství výfukových plynů, které znečišťují ovzduší a přispívají k oteplování planety.

Naopak, když lidé chodí pěšky nebo jezdí na kole, nevznikají žádné skleníkové plyny ani jiné znečišťující látky, protože je to nejšetrnější způsob dopravy.
Při používání veřejné dopravy, například autobusu, tramvaje, trolejbusu nebo vlaku, se do ovzduší dostává mnohem méně oxidu uhličitého (CO₂) než při jízdě jednoho člověka autem nebo při cestování letadlem.

Chůze a jízda na kole navíc nevypouštějí zplodiny a prospívají zdraví i kondici.  Když se více lidí rozhodne jezdit šetrněji, má to velký význam pro přírodu, čistý vzduch i kvalitu života.

Když vyrábíme elektřinu z uhlí, ropy nebo zemního plynu, vzniká při tom velké množství oxidu uhličitého (CO₂). Tento plyn se dostává do vzduchu a zadržuje teplo v atmosféře, takže Země se postupně otepluje.

Takzvané obnovitelné zdroje energie ze slunce, větru a vody vyrábějí elektřinu bez kouře a výfukových plynů, a tím pomáhají udržovat klima v rovnováze.

Solární panely přeměňují sluneční záření na elektřinu, větrné turbíny využívají sílu větru a vodní elektrárny energii proudící vody. Na rozdíl od fosilních paliv tyto zdroje neubývají a jsou šetrné k přírodě, protože při jejich provozu neunikají žádné škodlivé plyny.
Navíc pomáhají udržet čistší vzduch, tím i zdravější prostředí pro lidi, zvířata a rostliny.

Stromy při růstu nasávají oxid uhličitý (CO₂) ze vzduchu, který patří mezi hlavní skleníkové plyny. Tím pomáhají zpomalovat oteplování planety a zmírňovat dopady klimatických změn.
Listy stromů také uvolňují vodní páru a tím ochlazují vzduch v okolí, takže v přírodě a všude kolem nás, v lesích, zahradách, parcích nebo alejích bývá příjemnější a chladnější klima.

Stromy navíc zadržují vodu v krajině, chrání půdu před vysycháním a odplavením a poskytují domov mnoha živočichům a rostlinám.
Každý nově zasazený strom pomáhá – čistí vzduch, zlepšuje prostředí pro lidi i zvířata a přispívá k rovnováze v přírodě.

Kácení lesů kvůli pastvinám zvyšuje množství oxidu uhličitého (CO₂), protože stromy, které by ho pohlcovaly, mizí. Odstraňování deštných pralesů či jakýchkoliv lesních pásem přispívá k oteplování planety.

Bez stromů se navíc ztrácí stín a vlhkost, půda rychleji vysychá a z krajiny se stává teplejší a sušší místo.

Kácení lesů kvůli pastvinám má ještě další následky – mizí životní prostor pro volně žijící živočichy, snižuje se množství vody v půdě a zhoršuje kvalita ovzduší.
Lesy tedy pomáhají zmírňovat klimatické změny, a když o ně přijdeme, Země ztrácí přirozenou ochranu před přehříváním.

Při chovu velkého množství hospodářských zvířat vzniká hodně skleníkových plynů, hlavně metan (CH₄) a oxid uhličitý (CO₂). Tyto plyny zadržují teplo v atmosféře a způsobují, že se planeta více otepluje.
Navíc se kvůli pastvinám a pěstování krmiva často kácí lesy, které by jinak pohlcovaly CO₂.

Když lidé jedí méně masa a častěji rostlinná jídla – například luštěniny, zeleninu nebo obiloviny – vzniká při jejich výrobě mnohem méně skleníkových plynů. Každé jídlo bez masa znamená menší uhlíkovou stopu, úsporu vody i půdy a menší znečištění životního prostředí.
Stravování s rozumem tedy pomáhá zmírňovat klimatické změny a chránit planetu.

Když lidé stále vyrábějí a nakupují nové věci, musí pracovat továrny, které k výrobě používají elektřinu, vodu, kovy a ropu.  Při výrobě se spaluje uhlí nebo ropa, tím vzniká oxid uhličitý (CO₂) – skleníkový plyn, který ohřívá naši planetu.

Čím více věcí se vyrábí, tím více energie a surovin se spotřebuje a vzniká víc odpadu. Mnoho odpadků končí na skládkách nebo v oceánech, kde znečišťují půdu a vodu. Planeta tak trpí, příroda zaniká, vzduch, voda a půda se velmi znečišťují, lidé trpí závažnými nemocemi.

Když ale lidé nakupují s rozumem a používají věci déle, zpomalují tím globální oteplování na Zemi.

Když lidé stále kupují nové věci a staré hned vyhazují, vzniká mnoho odpadu a při výrobě nových věcí se vypouští oxid uhličitý (CO₂) – plyn, který ohřívá planetu.

Když ale opravíme rozbitou věc, použijeme ji znovu nebo ji darujeme někomu dalšímu, šetříme energii, suroviny i vodu potřebné pro výrobu nových věcí. Tím snižujeme množství  CO₂ v ovzduší.

Každý z nás může pomoci. I malé rozhodnutí opravit, půjčit nebo vyměnit věc má velký význam pro planetu. Když se o věci staráme déle, pomáháme snižovat odpad, šetřit přírodu a zpomalovat oteplování Země.

Používáním vlastní láhve, krabičky nebo látkové tašky pomáháme snižovat množství plastového odpadu.
Každá plastová taška, kelímek nebo láhev se totiž vyrábí z ropy a při jejich výrobě vzniká oxid uhličitý (CO₂), plyn, který ohřívá naši planetu.

Jednorázové plasty používáme často jen pár minut, ale v přírodě zůstávají stovky let.
Když je spálíme, vznikají další škodlivé plyny. A když se plast dostane do moře, ohrožuje zvířata, která si ho pletou s potravou.

Každý z nás může pomoci. Stačí používat věci opakovaně, například vlastní láhev na vodu, krabičku na svačinu nebo látkovou tašku na nákupy.
Když to udělá hodně lidí, vznikne mnohem méně odpadu a do ovzduší se uvolní méně CO₂.
Tím pomáháme zpomalovat změnu klimatu, ochlazovat planetu a chránit přírodu.

Nejvyšší teplota se naměří na krátce střiženém trávníku na přímém slunci. Krátká tráva a otevřený povrch rychle absorbují sluneční záření a nemají žádnou ochranu, která by snižovala ohřev. Naopak louky s vyšší trávou nebo louky lemované stromy zadržují více vlhkosti a jejich rostliny a stín zpomalují oteplování povrchu. Stromy navíc odrážejí nebo stíní sluneční paprsky, takže teplota pod nimi je nižší. Takové měření pomáhá žákům pochopit, jak vegetace ovlivňuje klima a mikroklima a jak stín, výška rostlin a vlhkost půdy regulují teplotu v krajině.

Biodiverzita znamená rozmanitost života v přírodě – různé druhy rostlin, živočichů a mikroorganismů. Každý druh má svou roli, například opyluje květiny, rozkládá odumřelou hmotu nebo udržuje rovnováhu potravního řetězce. Vyšší biodiverzita zajišťuje, že ekosystémy jsou odolnější vůči suchu, chorobám, škůdcům i změnám klimatu. Příroda s velkou biodiverzitou lépe drží půdu, zadržuje vodu a podporuje stabilní klima. Každá louka, les či mokřad tak přispívají k ochraně života a zdraví krajiny.

Břehové porosty jsou pásy stromů, keřů a travin rostoucí podél řek, potoků, rybníků nebo tůní. Kořeny rostlin drží půdu a zabraňují erozi, stíní a ochlazují okolí a filtrují vodu od živin a znečištění. Listy a větve stíní vodní hladinu, ochlazují okolí a pomáhají udržovat mikroklima vhodné pro rostliny i živočichy. Břehové porosty poskytují potravu, úkryt a migrační cesty mnoha druhům, například rybám, obojživelníkům, ptákům, hmyzu a malým savcům. Jsou klíčové pro stabilitu ekosystému, podporují biodiverzitu a zadržování vody v krajině, což je nezbytné zejména při dlouhém suchu nebo v horkých obdobích. Navíc pomáhají tlumit povodně a chránit okolní pole a lidská sídla, takže mají význam nejen pro přírodu, ale i pro člověka.

Louka tvořená hustou trávou a rozmanitými rostlinami je pro krajinu nesmírně cenná. Hustý porost stíní půdu, udržuje ji chladnější a vlhčí i během horkých dnů. Kořeny rostlin pomáhají zadržovat nejen dešťovou vodu, ale i rosu, tající sníh či vodu z mlh, a tím doplňují zásoby podzemních vod. Zároveň brání odplavování půdy a erozi. Louky poskytují potravu a úkryt mnoha druhům hmyzu, ptáků, drobných savců, čímž podporují bohatou biodiverzitu. Každá louka, i ta malá, přispívá ke zdravější, odolnější a vyváženější krajině, která lépe zvládá sucho i prudké srážky.

Když při čištění zubů vodu vypneme, ušetříme každý den několik litrů vody – a to i touto malou změnou! Úspora může vypadat nenápadně, ale když každý člověk doma udělá totéž, dohromady ušetříme obrovské množství vody. Šetřením vody chráníme přírodu, protože se méně vody čerpá z řek a studní, méně se jí znečišťuje a snižuje se i množství energie potřebné k její úpravě a distribuci. Když budeme vodu používat rozumně, zajistíme, že zůstane pro rostliny, zvířata i lidi v budoucnu. Tato jednoduchá činnost ukazuje, jak velký dopad na životní prostředí mohou mít malé denní návyky, které pomáhají udržet planetu zdravou a šetrnou pro všechny.

Přírodní zahrady po vzoru lesních pater fungují podobně jako les. Mají vrstvy rostlin různých výšek (stromy, keře, rostliny, půdopokryvné rostliny, kořenový systém), kořeny a listy zpomalují odtok vody a podporují její vsakování do půdy. Voda se tak zdržuje v zahradě, místo aby okamžitě odtekla pryč nebo do kanalizace.

Tím se snižuje riziko zaplavení okolí a povodní. Navíc tyto zahrady poskytují úkryt pro hmyz, ptáky a drobná zvířata, přispívají k ochlazení mikroklimatu a mohou být zdrojem vody pro zavlažování rostlin během sucha.

Malé změny v zahradě mohou mít velký dopad na zadržování vody a podporu života v okolní přírodě.

Mulčování znamená pokrýt půdu kolem zeleniny, rostlin, stromů nebo keřů vrstvou slámy, listí, posekanou trávou nebo jiné organické hmoty, která půdu chrání před vysycháním. Tato vrstva brání přílišnému odpařování vody, udržuje teplotu půdy stabilní a pomáhá zachovat vláhu pro rostliny. Kořeny rostlin tak mají déle přístup k potřebné vodě a půda zůstává zdravá a plná živin. Mulč navíc potlačuje růst plevele, chrání půdu před erozí a podporuje život mikroorganismů, které zlepšují kvalitu půdy. Pokud se tato jednoduchá metoda používá pravidelně, může výrazně zlepšit růst zeleniny, květin, stromů i keřů a snížit spotřebu vody.

Propustné povrchy chodníků, parkovišť a stezek z materiálů jako štěrk, mlat nebo kůra umožňují, aby voda ze srážek prosakovala přímo do země. Na rozdíl od betonových povrchů se na nich netvoří louže a voda se vstřebává postupně do půdy. To pomáhá udržovat půdu vlhkou, podporuje rostliny a drobná zvířata v okolí a učí děti, jak jednoduchá opatření zadržují vodu v krajině a zlepšují životní prostředí. Propustné cesty rovněž zpomalují odtok vody a snižují riziko vysychání půdy, která by se jinak stala tvrdou a neprůchodnou.

Když v krajině dlouho neprší a půda je suchá, rostliny nemají dost vody pro růst a jejich kořeny nemohou přijímat živiny.

Pole s obilím, zeleninou nebo ovocem se hůře rozvíjejí, sklizeň je menší a úroda klesá. Nedostatek plodin znamená, že se jich do obchodů dostane méně, a proto ceny potravin rostou. Sucho tak ovlivňuje nejen přírodu a život rostlin a zvířat, ale přímo i život lidí, kteří zaplatí více za jídlo a čelí riziku nedostatku některých plodin.

Každá delší přestávka deště má tedy velký dopad na krajinu, zemědělství a ekonomiku.